Lesy v okolí Mníšku pod Brdy nabízejí velké množství turistických i cyklistických tras. Najdete tu také půvabný zámek, známý barokní areál Skalka a několik restaurací a dalších občerstvoven, kde se dá dobře najíst i napít. I proto se město nedaleko Prahy stává stále častějším cílem návštěvníků z metropole i okolních měst. O Mníšku už jsem už sice psala tady, ale protože je to moje oblíbené místo, navíc se strategickou základnou u rodičů, občas ho sem znovu propašuju.
Výlet první
K Třebízského dubu přes barokní areál Skalka
Vyrážíme ze základny a bereme to kolem hostince U Káji Maříka, pojmenovaném podle kultovní literární postavy zdejšího kraje. Vystoupáme první kopeček do Stříbrné Lhoty, projdeme kolem pozdně barokní kapličky a vydáváme se opět mírným stoupákem až k rozcestníku Na Rovinách. Po cestě se nezapomenu zastavit u studánky, abych se trochu zchladila. Od rozcestníku míříme směrem k osadě Na Rovinách a k vyhlášené hospůdce U Dernerů (alias Čunčí huba). K Třebízského dubu nás ale čeká ještě pár kilometrů cesty, a tak si občerstvovací zastávku naplánujeme až při zpáteční cestě. Zhruba po dalších třech kilometrech se usadím pod majestátným stromem, na jehož kmenu najdete věnování V. B. Třebízskému, kříž i „svatý obrázek".
Kdo byl Václav Beneš Třebízský (1849-1884)
Protože si ho spousta z vás jistě pamatuje ze základní školy, jen připomenu, že jde o spisovatele, vlastence či sběratele lidových pověstí a pohádek. Jako katolický kněz působil mj. v Litni nebo Klecanech. Jeho literární tvorba se obrací k minulosti – od počátků českých dějin přes husitství až do 19. století. Kromě románů, jako je Královna Dagmar, Bludné duše či Anežka Přemyslovna, se věnoval i povídkám (např. V záři kalicha, Ze sázavských letopisů, Levohradecká povídka, Z pověstí karlštejnského havrana apod.).
Podrobnější povídání o něm najdete např. na stránkách MÚ Klecany.
Po krátkém odpočinku u památného stromu se obracíme a vyrážíme směr „Čunčí huba", což je jeden z našich oblíbených podniků. Tady se vždycky zastavíme aspoň na pivko a něco malého k snědku. Protože u rodičů na nás čekají skutečné hody, spokojíme se s gulášovou polévkou a malým „pernštejnem". Hladový poutník si tu ale může vybrat z několika poctivých a velmi chutných domácích jídel. Tentokrát byly v menu třeba „španělák" ze zvěřiny, řízek s bramborovým salátem nebo vyhlášené koláčky. Naštěstí jsou všude kolem kopce, takže pokud máte špatné svědomí z mnoha dietních chyb, dá se to velmi lehce odčinit.
