Moselská vinařská oblast leží nedaleko 51. stupně zeměpisné šířky, který je nejsevernější klimatickou hranicí pro pěstování vinné révy. Země se pyšní oslnivou a úspěšnou historií vinařství a je nazývána „královstvím ryzlinku rýnského". Tomu se v chladnějším prostředí velice daří, a to především na jihozápadě Německa, který je vinařskými oblastmi protkaný. Význam místních slunečných svahů dokázali ocenit již Římané a byli to právě oni, kdo tu začal vinnou révu pěstovat. Po téměř tisíci letech tradice tamní vinaři opravdu vědí, co dělají, a na výsledcích jejich práce je to nepochybně znát.
První zmínky o ryzlinku pocházejí z roku 1435, kdy hrabě z Katzenelnbogenu zakoupil od místního vinaře šest sudů vína vyrobeného z odrůdy riesslingen. Ta se o více než sto let později, v roce 1552, objevuje v latinském herbáři Hieronyma Bocka pod názvem Riesling. Dnes se ryzlink nejčastěji popíjí brzy po jeho sklizni. Mladý ryzlink je lehce ovocný a aromatický, chutí připomíná jablka, grapefruity, broskve, med a květ růže. Díky vyššímu obsahu kyselin je navíc velmi osvěžující.
Ryzlink se řadí mezi odrůdy, které svou chutí věrně reflektují půdu, ve které jsou pěstovány. Díky prodloužené době zrání a místnímu břidličnému podloží je zdejší Ryzlink rýnský téměř nesrovnatelný s ostatními ryzlinky. Podobného názoru je také Tom Stevenson, autor Sothebyho Encyklopedie Vín, který tvrdí, že žádné jiné víno nesnoubí v jediném doušku takovou jemnost, intenzivní chuť a pronikavou kyselinku, jako pravý rýnský Ryzlink.
Nejstrmější vinohrad na světě
Na soutoku řek Mosela, Sára a Ruwer se rozkládá vinařská oblast pyšnící se vysokou mezinárodní prestiží. Specializuje se právě na produkci ryzlinku, jemuž se na místních břidlicových, dramaticky vyhlížejících svazích náramně daří. Moselské víno je lehké a svěží s vyšším obsahem kyselin, typický je také jeho minerální charakter. Moselský region se těší dobré pověsti doma i v zahraničí a místní vína patří ke špičkám německé produkce.
Půdy v rýnských břidlicových kopcích jsou na horní Mosele charakteristické lasturovými vápenci, zvětralými břidlicemi, které vznikly v období svrchního triasu, zatímco v údolích Sáry a Ruwer ovládá terroir devonská břidlice. Vína z tohoto regionu tak získávají svou ocelovou, vybroušenou kyselost, která vystupuje více než v produktech střední Mosely. Většina vinic v Porýní leží na strmých svazích, což je více než v kterékoliv jiné německé pěstitelské oblasti. Obhospodařování je pracovně náročné, a proto vyžaduje vysoké náklady. Nedávno byl pojem „strmá poloha" oficiálně zaveden jako znak kvality. Nedaleko vesnice Bremm leží vinohrad Calmont, který je se svými 65° nejstrmějším vinohradem na světě.
Slavnosti vína
Nejlepší doba k návštěvě vinařských oblastí je samozřejmě na podzim. Každé vinařské městečko pořádá své vlastní tradiční slavnosti spojené s trhem, procesími a ohňostroji, které jsou skvělou příležitostí se obveselit sklenkou vína, ochutnat místní speciality, pohovořit s vinaři a samozřejmě zakoupit nějakou tu lahvinku domů na památku.
Světový prim mezi festivaly vína drží Wurstmarkt konající se každoročně v Dürkheimu. Festival s téměř 600letou tradicí nabízí více než 150 druhů vín z 50 oblastí – od jemného ryzlinku po nejvybranější ledová vína. Letošní termín připadá na dva víkendy v září – od 9. do 13. a od 16. do 19. září 2016. Více na www.duerkheimer-wurstmarkt.de
Milovníci červeného vína by se měli vydat do údolí říčky Áry, „divoké dcery Rýna", která je proslulá výrobou tmavého moku. Druhý víkend v září se tu bude slavit v malebném městečku Ahrweiler, zatímco poslední víkend bude patřit vínu v městečku Dernau. Ani zbývající víkendy ale nezůstanou zkrátka, víno má v údolí Áry své místo po celý měsíc.
